Vědecké objevy 19. století

Biologie

Jeden z nejhlavnějších, ne-li vůbec hlavní představitel biologických věd 19. století byl britský vědec Charles R. Darwin, který se narodil roku 1809 a zemřel 19. 4. 1988. Okrem biologie, se zabýval také paleontologií a geologií. Za svého života napsal knihu v roku 1859, která se zaobírala vznikem různých zvířecích druhů v přírodě. V této knize, jako první přišel s tvrzením, že se v přírodě druhy stále vyvíjí a neustále se přizpůsobují prostředí. Naopak nepřizpůsobiví vymřou.

Tato kniha způsobila obrovský zvrat ve vnímání lidí světa okolo nás. Informace, které zde byli napsané se rozhodně nelíbili církvi a věřícím, kteří nedokázali unést to, abychom měli společné předky s opicemi.
Fyzikální písemná práce

Fyzika

1896 byl rok, ve kterém jsme, jako lidstvo objevili radioaktivitu. Konkrétněji ji objevil Francouz Antonie H. Becquerel, narozený 15. 12. 1852 (zemřel 25. 8. 1908). Tento fyzik se dále zabýval i magnetizmem, fosforescencí a polarizací světla.

Při svém výzkumu našel na fotografické desce stopy po záření, o kterém se vědci dříve domnívali, že tam vůbec není. Byla to konkrétně stopa po uranu. Ve zkoumání této záhady mu pomáhala tehdy velmi mladá fyzička polského původu a výsledkem jejich spolupráce bylo objevení radioaktivity. Za což roku 1903 dostali Nobelovu cenu za objev přirozené aktivity.
Vědec s mikroskopem

Chemie

Periodický zákon byl pro chemii jednoznačně nejvýznamnější objev tohoto století, o což se postaral ruský chemik Dimitrij I. Mendělejev, ten se narodil v třicátých letech 19. století a zemřel roku 1907. Za svého života přednášel na univerzitě v Petrohradě a ve službách námořnictva se věnoval praktické chemii. Snad nejslavnější problém, kterým se zabýval, bylo formulování periodické soustavy prvků a periodický zákon. Díky tomu, že začal poznávat vztahy jednotlivých prvků, dokázal také potvrdit přírodní zákon a využít jej.

Pro prvky, které mu v soustavě chyběly, nechal volné místo, ty pak byli v budoucnu doplněny.